Historie

Historie turistiky
v Lužických horách

Organizovaná turistika v Lužických horách započala již v 80. letech 19. století. Ovšem ještě dříve zahájily svou činnost turistické spolky v blízkém okolí. Horský spolek, který svoji činnost soustředil do dnešního Českého Švýcarska, vznikl v Děčíně v roce 1878 pod názvem Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz (Horský spolek pro České Švýcarsko). Dalším byl Gebirgsverein für das Khaatal (Horský spolek pro Kyjovské údolí), který vznikl v roce 1884 a spolek Touristenklub in Schönlinde (Turistický klub v Krásné Lípě) z roku 1882. Jejich spojením vznikl v Schönlinde (v Krásné Lípě) roku 1885 Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen (Horský spolek pro nejsevernější Čechy). S místními a regionálními turistickými spolky se personálně velmi úzce prolínaly alpinistické organizace, vznikající v českých zemích již od sedmdesátých let 19. století, zpravidla ve větších městech. Nejsilnější sekce Německého a rakouského alpského spolku (po roce 1918 samostatné alpské spolky) existovaly v Praze a Varnsdorfu, kde vznikl v roce 1887. O necelých devět měsíců později, v listopadu roku 1887, vznikl pak v Haidě (Nový Bor) Deutscher und Österreichischer Alpenverein - Sektion Haida. Po Praze (1870), Aši (1878), Brně (1881), Teplicích (1886), Opavě (1886) a Varnsdorfu, byl alpský spolek v Haidě teprve 7. alpský spolek v českých zemích a 147. celkově. Přičemž v roce 1928 bylo v celém DÖAV již 436 sekcí. V České Lípě fungoval Der Leipaer Nördböhmische Exkursionsklub, v Kamenickém Šenově Touristen, Ski und Rodel Klub Stein Schönau, v Mikulášovicích pak Nixdorfer Gebirgs und Verschönerungs Verein. Tyto spolky velice úspěšně fungovaly jak do zániku Rakouska-Uherska, tak i následovně v Československé republice. V sousedních Jizerských horách to byl například Deuscher Gebirgsverien für das Jeschken und Isergebirge, v Českém středohoří Mittelgebirgsverein, v Teplicích Teplitzer Gebirgsverein für das Erz-und Mittelgebirge, v Jablonci nad Nisou Deutscher Gebirgsverein für Gablonz und Umgebung, v Ústí nad Labem Aussiger Gebirgsverein. V Orlických horách pak např.: Deutscher Gebirgsverein für das Adlergebirge. Ve Slezsku Mährisch-schlesischer Sudeten-Gebirgsverein. Na území dnešního Kladska Glatzer Gebirgsverein. Osudným se však těmto spolkům stal rok 1945, kdy po skončení II. světové války a následném odsunu německého obyvatelstva z Čech, ukončily nenávratně svoji činnost. Jejich odkazem se celá léta nikdo nezabýval. Budovy restaurací, horských chat i rozhledny chátraly nebo byly zbourány. Příkladem může posloužit stav rozhledny a restaurace na Jedlové. Jediné co se pravidelně obnovovalo, bylo značení cest, které převzal KČT. Jediný horský spolek, který navázal na dlouhou historii je stal právě horský spolek v Liberci - Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge / Jizersko-ještědský horský spolek. I na saské straně, v Žitavských horách fungovaly horské spolky např. Lusatia Zittau, Verein Globus Zittau, Gebirgsverein Oybin, Verein Saxonia Großschönau a alpské spolky např.: již zmiňovaná sekce Warnsdorf se svojí pobočkou v Zittau.

Všechny tyto spolky se za dobu svého působení nesmazatelně zapsaly do historie turistiky v Lužických horách a jeho okolí. Jejich členové stavěli rozhledny (např. Studenec, Jedlová, Vlčí hora, Dymník, Hochwald), mosty (např. v Kyjovském údolí), horské chaty (např. Klíč, Pěnkavčí vrch, Kinského výšina nad Kyjovským údolím, Spravedlnost), restaurace, plovárny (např. Jedlová, Studenec, Hochwald, Lausche; Svor), žebříky, schodiště, lavičky, rozcestníky, orientační tabule, vytyčovali turistické cesty, přímo na území Lužických hor nebo spolu se spolky v okolních horách prodlužovali a navazovali na velké hřebenové cesty. Nejdůležitější turistickou magistrálou severních pohraničních hor byla Kammweg. Nejdříve byla vytyčena trasa: Luž - Děčínský Sněžník, na které spolupracovaly spolek pro nejsevernější Čechy spolu se spolkem pro České Švýcarsko. Následně byla vytyčena trasa: Ještěd - Růžovský vrch, na které spolupracoval horský spolek z Liberce. A nakonec byla spojena a vytyčena celá hřebenová trasa až ze Sněžky do Háje u Aše. Po částech její trasy dnes vede červená značka, na které můžeme ještě občas narazit na původní značení - modrý hřebínek v bílém poli.

A protože se turistika na konci 19. století stala velice populární, vycházely pro turisty také noviny a časopisy. Mezi nejznámější a nejrozšířenější se staly noviny "Nordböhmische Touristen Zeitung", které vycházely od roku 1885 v dnešním Ústí nad Labem, následně pod názvem "Aus deutschen Bergen". Svou působností zabíraly celé severní Čechy a dokonce i Sasko. Naleznete v nich články a zprávy od nejvýznamnějších horských a alpských spolků ze severních Čech, cestopisy z českých severních hor i ze světa. Spolky zde uveřejňovaly své plánované výlety a zprávy o své činnosti. Cenným kulturně-historickým materiálem, velmi často turisticky zaměřeným, je 61 sborníků "Mitteilungen des Nordböhmischen Excursion-Clubs" (Severočeského Exkursního klubu) vydávaného v České Lípě (1878-1938). Své časopisy, průvodce a mapy také vydávaly samotné spolky. DÖAV vydával každoročně "Zeitschrift des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins", pro horolezce ve svých sekcích časopis "Der Bergsteiger", který vychází až do dnes, měsíčník z činnosti spolkových sekcí "Mitteilungen des DÖAV a průvodce po Alpách "Taschenbuch für Alpenvereins-Mitglieder". G.-V.f.d.B.S. vydával pro své členy "Taschenbuches für Touristen" a mapy Česko-saského Švýcarska "Spezialkarte der Böhm.-Sächs. Schweiz" a podílel se na vydání velké mapy severních Čech "Wanderkarte durch Nordböhmen". Mimo to každý spolek a sekce každoročně vydával také své ročenky.