Deutscher und Österreichischer Alpenverein - Sektion Haida

Německý a Rakouský alpský spolek - Sekce Haida/Nový Bor

Sekce Haida byla ustavena 22. října 1887 a jako datum jejího oficiálního založení se udává 15. listopad 1887, kdy se konala volná hromada. 5. prosince byla povolena pražským místodržitelstvím výnosem č. 101.955. Zakladatelé byli JUDr. Victor Finger (předseda 1887-1894) a Vinzenz Kraus. Sekce se stala 147. sekcí DÖAV a 7. sekcí v českých zemích (1. Praha - 19.5.1870; 2. Aš - 28.6.1878; 3. Moravia-Brno - 15.12.1881; 4. Teplice - 21.2.1886; 5. Silesia-Opava - 15.5.1886; 6. Varnsdorf - 28.2.1887; 8. Liberec - 6.4.1893). V roce 1893 sekce otevřela cestu na vrchol Klíče "Kleißweg". O slavnostním otevření cesty psal také turistický mesíčník "Aus deutschen Bergen" 1893, ročník 8, č. 9-10: Haida, 18. srpna (otevření cesty na Klíč):

"Bylo by velkou nadsázkou, kdybychom chtěli tvrdit, že slavnostní otevření cesty na Klíč 13. srpna 1893 bylo provázeno obligátním "krásným počasím". Naopak ctihodný otec Klíč si tentokrát stáhnul mlžnou čapku ještě více přeš uši než obvykle a ukázal se z té nejnemilejší stránky, jako by se hněval na kazimíry, kteří přišli rušit jeho železný horský klid tím, že otevřeli nebohým smrtelníkům, toužícím po výhledu, pohodlnější přístup k našemu osamělému starci. Avšak i přes hrozivá mračna, která se tu a tam otevřela dosti zajímavými přeháňkami, vyrazil značný počet členů sekce k prameni pod Klíčem. A jelikož se právě ve chvíli, kdy k němu dorazili, obloha zatvářila přívětivěji a slunce si pohrávalo se svými paprsky, vystoupil velký počet účastníků, přibližně 40-45, podle plánu novou cestou na vrchol hory. Ačkoli odtud ani tentokrát nebyl daleký výhled, přesto skýtala společnost, jmenovitě její dámská část, pilně cvičící s deštníky, natolik okouzlující pohled, že jej osvědčený amatérský fotograf sekce nemohl nezachytit na věčné časy, i přes cáry mlhy a mraků, které se mu místy stavěly do cesty. Obrázek je velmi zdařilý a bude v nejbližší době poskytnut členům sekce za levnou cenu.

Poté co pokořitelé vrcholu dorazili opět ke studánce a přeháňky ustaly, občerstvila se společnost, čítající dobrých 72 duší, pohoštěním, jež servíroval pan H. Oechste, a které v nádherné lesní krajině přišlo znamenitě k chuti. Předseda sekce, pan Dr. Finger, poté v delším příspěvku vylíčil historii sekce a zvláště stavby cesty na Klíč, využil této příležitosti vyslovit jménem sekce a všech turistů uctivý dík za tak laskavě udělené povolení ke stavbě cesty, poděkoval také dárcům, kteří tento počin bohatě podpořili, a uzavřel svou řeč provoláním slávy městu Haida. Nato poděkoval pan c.k. notář Schiffner panu přednostovi okresu a starostovi W. B. Deutschovi, jenž přes svůj věk a nepříznivé počasí zdolal pěšky cestu až k prameni, aby mohl být přítomen oslavy. Poté co starosta Deutsch popřál práci sekce ještě hodně zdaru, vydali se shromáždění na cestu zpět do Haidy. Večer se členové sekce a četní hosté sešli v malém sále v hotelu Schaefer na společenskou oslavu, kterou obohatily krásné přednesy písní dam: paní Amelie Michelové a slečny Idy Friedrichové za laskavého doprovodu pana arch. cand. Ernsta Ditricha.

Pan notář Schiffner dal k lepšímu nanejvýš humornou sestavu jmen, která jsou zastoupena v sekci, což posluchače zjevně skvěle bavilo, a svůj příspěvek uzavřel provoláním slávy předsedovi sekce. Večer proběhl v nejlepší pohodě a bylo už po půlnoci, když odcházeli poslední účastníci domů. Stavba cesty byla zahájena 28. května minulého roku a dokončena koncem června tohoto roku. Prováděl ji stavitel cest H. Friedrich z Arnultovic a jeho synové naprosto uspokojivým způsobem. Výbor pro stavbu cesty tvořili pánové: Max Dittrich, Dr. Finger, Carl Hosch jun., Josef Itze, Eduard Michel, Julius Mühlhaus, Paul Paepcke, c.k. notář Franz Schiffner, J.U.C. Richard Schmidt a Adolf Zinke. Pohlednice s obrázky Haidy a okolí zhotovené na popud sekce u příležitosti otevření cesty na Klíč se těší dobrému ohlasu a plní tak zcela svůj účel. Pokud bude odbyt rychlý, jak lze očekávat, mohla by být v dohledné době vydána pohlednice, na níž by byly zastoupeny ještě další obrázky."
(překlad Petra Sochová)

 

Dr. Friedrich Fritsch

(*1857 †1934)
Zakladatel a předseda sekce Haida v letech 1900–1919.

Carl Hosch

(*1837 †1893)
jeden z nejvýznamnějších sklářských podnikatelů v Haidě a spoluzakladatel sekce Haida. Fotografie z členského průkazu D.Ö.A.V.
 

Počty členů a předsedové:

1887: 22, Dr. Victor Finger
1888: 29, Dr. Victor Finger
1889: 40, Dr. Victor Finger
1890: 55, Dr. Victor Finger
1891: 58, Dr. Victor Finger
1892: 53, Dr. Victor Finger
1893: 48, Dr. Victor Finger
1894: 61, Dr. Victor Finger



1895: 65, Franz Schiffner
1896: 67, Franz Schiffner
1898: 75, Franz Schiffner
1899: 72, Franz Schiffner



1900: 75, Dr. Fr. Fritsch
1901: 72, Dr. Fr. Fritsch
1902: 72, Dr. Fr. Fritsch
1903: 74, Dr. Fr. Fritsch
1904: 84, Dr. Fr. Fritsch
1905: 86, Dr. Fr. Fritsch
1906: 82, Dr. Fr. Fritsch
1907: 86, Dr. Fr. Fritsch
1908: 87, Dr. Fr. Fritsch
1909: 86, Dr. Fr. Fritsch
1910: 84, Dr. Fr. Fritsch
1911: 88, Dr. Fr. Fritsch
1912: 95, Dr. Fr. Fritsch
1914: 101, Dr. Fr. Fritsch
1915: 106, Dr. Fr. Fritsch
1917: 70, Dr. Fr. Fritsch



1923: 82
1931: 108
1932: 101
1934: 98
1937: 91

Ačkoli byla sekce Haida jedna z nejmenších sekcí v českých zemích a v D.Ö.A.V. vůbec, účastnila se mnohých společných výletů a akcí s ostatními sekcemi. Úzce spolupracovala se sekcemi Warnsdorf, Prag, Reichenberg. Pořádala cestovatelské přednášky svých členů, finančně podporovala projekty a akce sekcí v celém alpském spolku. Stavěla a značila budoucí turistické trasy v Lužických horách, ale také v Alpách např. na cestě Zell am See – Moserboden. Společná setkání sekce, valné hromady, přednášky se věštinou konaly v restauraci Goldener Adler nebo v malém sále hotelu Schaefer.


V roce 1911 měla sekce Haida zájem o stavbu chaty pod Muntanitzem. O rok později však získala stavební pozemek u Wangenitzsee. Na své valné hromadě 22. 7. 1913 bylo rozhodnuto vystavět vlastní chatu u Wangenitzsee v Alpách v oblasti Schobergruppe. Stavba měla být dokončena do 15. 7. 1915 a měla nést jméno "Haidaer Hütte". Od valné hromady DÖAV v Řezně dostala sekce na stavbu 5.000 M. Stavbu na začátku války 1914 odložila a v roce 1922 zcela vzdala, protože jí byla odřeknuta finanční pomoc zastřešujícího spolku. Bohužel I. světová válka a vznik Československé republiky zapříčinily finanční ztráty, které se spolku již nepodařilo vyrovnat a pozemek i s návrhem stavby předal spolek sekci Moravia z Brna, která chatu nakonec postavila a pojmenovala ji "Moravia Hütte". Sekce Alpenvereinu "Moravia", která byla založena 15.února 1882 v Brně, získala 25.května 1924 tehdejší pracovní oblast DAV sekce Haida. Brzy na to začala sekce Moravia se stavbou chaty a 8.srpna 1927 mohla být nová chata slavnostně otevřena. Chata se nacházela u jezera Wangenitzsee ve výsce 2508 m. Po zmatcích II. světové války chata v roce 1947 zcela vyhořela a byla až do 60. let neobývatelná. V roce 1966 nabídl Österreichischer Alpenverein pozemek i chatu sekci Holland z Nizozemska, která provedla kompletní přestavbu a po osamostatnění v roce 1998 a vzniku NKBV (Nederlandse Klim- en Bergsport Vereniging), jí chata patřila až do roku 2009 a nese jméno "Wangenitzseehütte". V září 2009 došlo k výměně vlasníka chaty na OeAV na sekci Lienz, která již v alpské oblasti Schobergruppe vlastní Lienzer Hütte (1977 m) a Hochstein Hütte (2025 m) v oblasti Lienzer Dolomiten.

Originál poděkování Dr. Friedrichu Fritschovi, předsedovi sekce Haida za poskytnutí pozemku pro výstavbu chaty od sekce Moravia z Brna. Je to jediný zachovalý originál z majetku sekce Haida, který se nám podařilo získat.  


 

Wangenitzseehütte

Slavnostní vysvědcení chaty 8. srpna 1927 farářem Martinem Preßlauerem z Mörtschachu.


Wangenitzseehütte

Místnost pro hosty.

 


 

Wangenitzseehütte

Národní park Hohe Tauern, Korutany


Wangenitzseehütte

Nejvýše položená horská chata v oblasti Schobergruppe, 2508 m.n.m.

 


 

Chata nesla původně jméno

Moraviahütte

podle sekce DÖAV Moravia v Brně.


Kolem jezera

Wangenitzsee

se nachází několik 3000vrcholů.

 


 

Pokud by pozemek a chata zůstala v držení sekce Haida, nesla by jméno

Haidaerhütte


Wangenitzseehütte

Pohled ze směru od vrcholu Petzeck (3283 m).

 


 

Wangenitzseehütte s vrcholy v pozadí

Geiskofel (2816 m),

Seeschartenkopf

a

Himmelwand (2783 m)


Wangenitzseehütte

Od roku 1931 se vedle chaty nachází kamenný památník s poděkováním sekci Haida za poskytnutí pozemku k výstavbě. "Tento pozemek pro chatu byl přátelským způsobem darován sekci Moravia od sekce Haida".

 

 

 

Pohled od jezera na chatu

Wangenitzsee

a v pozadí

Lienzer Dolomiten


202. stránka z

"Taschenbuch für Alpenvereins Mitglieder 1930/1931",

kde byla chata představena jako jedna z 50 nových chat alpského spolku.
"Wangenitzsee-Hütte
2508 m
u Wangenitzsee, ve východní části Schobergruppe
Postavena 1927 podle plánu Arch. Ing. Franze Holika z Brna, Německému Alpenvereinu "Moravia" z Brna.
Spravovaná Josefem a Louisou Schlöggerovými z Lassachu v Möllském údolí, od půlky června do konce září.
Kapacita: 47 osob
Zimní místnost pro 4 osoby, klíče od chaty u faráře P. Martina Preßlauera v Mörtschachu v Möllském údolí.
Wangenitzseehütte leží na severním břehu Wangenitzsee v nádherné vysokoalpské poloze. Hluboce temné jezero zrcadlí suťové svahy a skalnaté vrcholy Schobergruppe, která prokazuje báječnou, skoro až děsivě velehorskou atmosféru. Jako lyžařská oblast kvůli nebezpčí pádu lavin nepřipadá v úvahu.

 



Takto vypada Wangenitzseehütte po II. světové válce až do roku 1962.