Kammweg / Hřebenová cesta

Úvod

Zasloužilý vlastivědný pracovník Českolipska, A. Paudler, začíná jeden svůj článek vyprávěním: Asi před 70 lety (kolem roku 1830) žila v odlehlé vsi Kamenická stráň (tehdy Kamnitzleiten) u Růžové hostinská, paní Thekla, která tehdy široce zesměšňovanou myšlenku, aby se pro cizí turisty upravila cesta od Pravčické brány na Růžovský vrch, nepropagovala jen slovy, ale vyjádřila ji i v žádosti, zaslané tehdejší hraběcí vrchnosti v Teplicích. K provedení podobné akce však tehdy ještě nedošlo, stalo se tak teprve mnohem později, zato však ve větším měřítku.
Dne 13. dubna 1902 se totiž ve Varnsdorfu sešli zástupci německých horských a turistických spolků, působících tehdy v severních Čechách a v jižní Lužici, aby se dohodli na projektu podstatně většího rozsahu, tj. zřízení jednotně značené, tzv. hřebenové turistické cesty, vedoucí převážně po hřbetech pohoří od Ještědu až na Růžovský vrch. Sešli se tam tehdy zástupci Horského spolku pro Ještědské a Jizerské pohoří (Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge) z Liberce, Sdružení Lusatia jiholužických přírodovědeckých a horských spolků (Verband Lusatia südlausitzischer Natur- und Gebirgsvereine) ze Žitavy, Horského spolku pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen) z Krásné Lípy a Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die böhmische Schweiz) z Děčína. Podnět ke zřízení hřebenové cesty vyšel od pana J. Mohra z Rumburku, cestmistra (“Reisewart”) Horského spolku pro nejsevernější Čechy, který také byl pověřen koordinací a dohledem nad celou akcí. Na schůzce bylo dohodnuto, že náklady na vyznačení ponesou jednotlivé spolky na území své působnosti. Celá hřebenová cesta měla délku asi 60 km a byla pro ni dohodnuta jednotná zvláštní značka, čtyřzubý modrý hřeben na bílém poli. Vlastní hřebenová cesta měla tvořit jakousi páteř, na níž se pak měly na obě strany napojovat další značené cesty, aby nakonec vznikl jednotný systém turisticky značených cest v celé poměrně rozsáhlé oblasti působnosti zúčastněných spolků.
Dohodnutý průběh cesty byl charakterizován význačnými body: od Ještědu přes Výpřež, Malý Ještěd, Lom, kapli sv. Kryštofa, Malý Vápenný, Zdislavský Špičák, Velký Vápenný k silnici v sedle Na rozkoši, pak přes Vysokou, Ostrý vrch do Horního Sedla. Dále vedla cesta přes Popovu skálu, “Mordkiefer” v sedle pod Podkovou, Tobiášovu borovici, hájovnu a lázeňský dům v Lückendorfu na sedlo Kammloch na hranici pod Hvozdem, přes Hvozd, Jánské kameny, Plešivec, Krkavčí kameny, Luž, Tolštejn, Jedlovou, Krásné Pole, Studenec, Líska, Kamenici, Všemily, Dolský mlýn až na Růžovský vrch.



Výzva z této schůzky byla vřele přijata všemi sekcemi a pobočkami zúčastněných spolků a cesta byla ještě ve stejném roce skoro souvisle vyznačena.
Netrvalo ani příliš dlouho, a hřebenová cesta se, jak bylo zamýšleno, stala podnětem k dalším aktivitám. K projektu se připojil Krkonošský spolek (Riesengebirgsverein), který se spojil s Horským spolkem pro Ještědské a Jizerské pohoří na pokračování hřebenové cesty přes Liberec, Jizerské hory na východ až na Sněžku; Horský spolek v Jablonci se připojil vyznačením cesty od Ještědu přes Hlubocký hřbet do Tanvaldu. Dne 19. listopadu 1905 se Exkurzní klub v České Lípě usnesl na vyznačení “Kuželové cesty” (“Kegelweg”) Ještěd-Milešovka, která měla vést turisticky významnými lokalitami ležícími jižně od hřebenové cesty podle Ploučnice a dále k jihu až po Doksy a Dubou, Úštěk, Litoměřice; horské spolky v Krompachu, Cvikově a Polevsku vyznačily cestu z Hvozdu přes Krompach, Cvikov, Klíč, Obrázek, Panskou skálu po Českou Kamenici. Obě dálkové cesty se tak staly podnětem k přechodu od samostatných, více méně izolovaných cest, značených jednotlivými německými horskými a podobnými spolky na vzájemně provázanou soustavu turisticky značených cest, pokrývající celou nejsevernější oblast Čech.
V roce 1905 vyšel vlastním nákladem Dr. Fr. Hantschela, autora osvědčených turistických průvodců, turistický průvodce hřebenovou cestou (“Kammweg-Führer von der Jeschkenkoppe bei Reichenberg bis zum Rosenberge bei Tetschen”) s podrobnými údaji o celé trase, doplněnými informacemi o četných místech v jejím okolí.
Již rok předtím, v roce 1904, vydal prof. Paudler, rovněž vlastním nákladem knihu “Nová hřebenová cesta od Ještědu k Růžovskému vrchu” (“Der neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberge”), v jejichž 30 kapitolkách beletristickým způsobem a na základě vlastních zkušeností z cesty, kterou absolvoval spolu se svým přítelem malířem Aug. Frindem, rodákem z Krásné Lípy, popsal její nejvýznamnější místa. Aug. Frind knihu vyzdobil 32 menšími a jednou celostránkovou kresbou; přiložena byla také přehledná mapa trasy hřebenové cesty od H. Schwarze. Knihu nevěnoval autor, jak bylo v tehdejších dobách obvyklé, nějakému šlechtickému sponzorovi nebo korunované hlavě, ale “Panu dvornímu radovi Dr. R. Korbovi, jenž založením “Boží zahrady” u Sezímek a svými spisy povzbudil v naší zemi dělnou lásku k přírodě a jejím krásám”.
V upomínku na sto let, uplynulých od vydání Paudlerovy knihy, se ve dnech od 18. do 24. října 2004 vydalo po původní trase hřebenové cesty od Ještědu k Růžovskému vrchu skupina “18 turistů ve věku od 14 do 63 let” ze sdružení Dittersbacher Heimatverein. Podnětem k tomu jim bylo album starých pohlednic z Lužického, Žitavského a Ještědského pohoří, vydané libereckým nakladatelstvím “555” a Paudlerova kniha.

Petr Kühn
Modrý hřeben v Lužických horách
Sto let od vydání Paudlerovy knihy o první značené dálkové cestě v Lužických horáchLiteratura
Paudler A. (1904): Der Neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberg. Nákladem vlastním, Česká Lípa
Hantschel F. (1905): Kammwegführer von der Jeschkenkoppe bei Reichenberg bis zum Rosenberg bei Tetschen. Nákladem vlastním, Praha-Smíchov

Horské spolky

G.-V. f. d. n. B.

Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen / Horský spolek pro nejsevernější Čechy

DÖAV - Haida

Deutscher und Österreichischer Alpenverein - Sektion Haida / Německý a Rakouský alpský spolek - Sekce Nový Bor

G.-V. f. d. B. S.

Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz / Horský spolek pro České Švýcarsko

D. G.-V. f. d. J. u. I.

Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge / Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory

T.-V. Die Naturfreunde

Touristen Verein Die Naturfreunde - Gau Nordböhmen / Turistická spolek - Přátele přírody - Župa Severní Čechy

------------------------

Knihovna LHS

Historická knihovna

------------------------

Kammweg / Hřebenová cesta

Úvod

------------------------

Historické mapy

Lužické hory 1
Lužické hory 2
Lužické hory 3
Lužické hory 4