Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen

Spolek Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen vznikl 13. prosince 1885 spojením Gebirgsverein für das Khaatal a Touristenklub in Schönlinde. Jeho zakladatelem, a do své smrti v roce 1925, stálým předsedou byl MUDr. Johann Hille (bydlel v Horní Chřibské - Krasné pole). Spolek měl přes 20 sekcí na území Šluknovského výběžku a v Lužických horách s více jak 4 tisíci členy.
V 70. a 80. letech minulého století začalo německé národní hnutí realizovat svůj nový sledovaný cíl: probudit a podporovat u lidí zájem o přírodu a pěší turistiku. Toto hnutí mělo také v severních Čechách mnoho nadšených fanoušků, kteří krásu domova nejen chtěli vychutnat sami, ale naopak, přiblížit tyto krásy také široké veřejnosti. Proto došlo k založení Turistického klubu v Krásné Lípě dne 25. srpena 1882 a následně pak Horského spolku pro Kyjovské údolí v roce 1884. Společné výlety, setkání s přednáškami, zpřístupnění "Karlshöhe" (Široký vrch) turistickým klubem přinesly nové přátele a myšlenka klubu rozšířit činnost na stejném základě, padla na úrodnou půdu. Na základě schválení stanov 23. srpna 1885 v malém sále "Deutschen Hauses" v Krásné Lípě, za předsednictví pana Karla Köglera, byl dne 13. září 1885 založen Horský spolek pro severní Čechách. Jako předseda nového spolku byl zvolen MUDr. Johann Hille. Na prvním hlavním zasedání byl Karl Kögler zvolen místopředsedou; G. A. Ressel a Franz Hölzel jako sekretáři spolku, Josef Palme a Franz Kögler jako pokladníci, Karl Palm, Wenzel Schindler, Josef Grohmanna a Theodore White jako přísedící. Výbor zahájil svou práci ihned, vypracoval řád, zřízení oddělení pro nezbytné kroky a zažádal o povolení pro název spolku a povolení pro zahájení výstavby turistických cest. Tyto povolení byly uděleny od Franze Altgrafa zu Salm-Reifferscheid v lednu 1886, knížete Ferdinanda Kinského v březnu 1886, od knížete z Lichtenštejna v březen 1886, od knížete Eduarda von Clary-Aldringen a od obchodního rady Ernsta Grumbta v květnu 1886. Ještě v roce 1885 vznikají sekce spolku v Schönlinde (Krásná Lípa), Zeidler (Brtníky), Kaiserswalde (Císařský), Kreibitz (Chřibská), Wolfsberg-Gärten (Vlčí hora-Zahrady), Daubitz (Doubice) a Schluckenau (Šluknov) a v roce 1886 přistupují Groß-Schönau (Velký Šenov), Schönbüchel (Krasný Dub), Hainspach (Lipová) a Georgenthal (Jiřetín).
Na valné hromadě dne 28. února 1886 bylo mezi sekcemi Schönlinde (Krásná Lípa) a Wolfsberg (Vlčí hora) schválena výstavba 12 metrů vysoké vyhlídkové věže na Vlčí hoře od architekta Josefa Hampela z Rumburku. Byl to první velký viditelný mezník v činnosti mladého spolku. Prostřednictvím peněžních darů, darů materiálních, přepravou dvaceti tisíci cihel na vrchol té hory návštěvníky i prostřednictvím vydávání poukázek, mohla být rozhledna postavena ve velmi krátkém čase. Mezi sponzory byly také bratři Ferdinand a Eduard Michel, kteří pečovali v následujícím období o rozhlednu a od roku 1901 provozovali malou chatku a v roce 1908 byla díky jim věž také zastřešena a umístěna lucerna.
V roce 1887 došlo k ustavení sekcí Warnsdorf (Varnsdorf) a Rumburg (Rumburk).
Na valné hromadě dne 26. února 1888 byla schválena předsedou sekce Georgenthal Josefem Menzelem žádosti o postavení věže na Jedlové. Dne 16. září 1891 byla mocná 26 metrů vysoká kamenná rozhledna postavena podle plánů Ing. Stoye z Varnsdorfu a stavitele Josefa Eiselta z Krásné Lípy. Stavebních nákladů činili 5020 guldenů. V roce 1891 vstoupila do spolku sekce Niedergrund (Dolní Podluží).
V roce 1893 přistoupily sekce Blottendorf (Polevsko), Zwickau (Cvikov) a Khaa (Kyjov).
V roce 1908 byl v Kyjovském údolí postaven Turistický most. Ale již od roku 1899 začala rekonstrukce hlavní cesty v Kyjovském údolí. Díky rozvoji turistiky během prvního desetiletí své činnosti, získal spolek podporu na tuto velkou akci od státu, země i okresu. Získal také velkou podporu od obyčejných lidí, kteří se zapojili do zpřístupnění Kyjovského a Křinického údolí. A dále od bohatých rodin, které darovaly nemalé částky (např. rodina Dittrichova věnovala částku 40.000 K.).
V roce 1900 byla zateplena chatka va Vlčí hoře a po smrti Ferdinanda Michela v roce 1901 byla na jeho památku pojmenována "Ferdinandsschützhütte".
Ve stejném roce byl na setkání o zmačení cest v Doubici předložen návrh od Josefa Mohra na vyznačení hřebenové cesty z Ještědu na Růžovský vrch. Následně bylo v roce 1902 na významném setkání čtyř horských spolků (Deutscher Gebirgsverein in Reichenberg, Lusatia Zittau, Gebirgsverein für die Böhm. Schweiz, Gebirgsverein für d. n. Böhmen) schváleno nové označení této hřebenové trasy - modrý hřebínek v bílém poli. Od této doby udržovali tyto spolky vzájemné styky a nadále spolupracovali na údržbě turistických cest. Důkazem toho bylo prodloužení Kammweg (Hřebenové cesty) na východ na Sněžku a na západ do Háje u Aše. Kammweg měla také za důvod vyznačení dalších tranzitních tras jako Kegelweg z Ještědu na Milešovku, následují v našem území tranzitní trasy Hvozd - Č. Kamenice, Varnsdorf - Hřensko, Rumburk - Valtenberg.
V roce 1898 do spolku sekce Altehrenberg (Staré Křečany), v roce 1902 Oberpreschkau (Horní Prysk), v roce 1904 Krombach - Schanzendorf (Krompach-Valy), takže horský spolek měl na konci 2. desetiletí 19 sekcí s 2078 členy.
Na základě nutností byla v roce 1906 zpracovaná nová mapa "Mapa Severní Čechy" a následně v nákladu 27 tisíc kusů i vydána.
V roce 1907 vstupuje do spolku sekce Großmergthal (Mařenice), v roce 1908 Oberlichtenwalde (Horní Světlá) a Kunnersdorf (Kunratice u Cvikova), v roce 1909 Hermsdorf (Heřmanice). Činnost horského spolku v těchto letech se soutředila především na zabezpečování vytvořených staveb . Na Vlčí hoře se rekonstruovala věž se střechou a také na Jedlové se provedly větší opravy. Je podporována výstavba silnic Krompach -Heřmanice a Jetřichovice - Zadní Doubice.
V jubilejní rok 1910 vstupuje do spolku sekce Röhrsdorf (Svor), v roce 1912 Petersdorf (Petrovice).
Z práce v nadcházejících letech se třeba zmínit výstavbu čekárny na zastávce Neuhütte- Lichtenwalde (dnes Jedlová zastávka) v roce 1913 a zveřejnění Propagační publikace pro severní Čechy jako speciální doplněk novin Reichenberger Zeitung v roce 1914.
Příchod první světové války se také z velké části podepsal na činnosti spolku. Většina členů spolku byli nasazeni ve frontách války a mnozí se nevrátili zpět do své vlasti. Se začátkem roku 1919 vyzval spolek své sekce ke spolupráci na obnově činnosti a shledal se s kladnou odezvou, takže práce mohla v plném rozsahu znovu pokračovat.
V roce 1923 vstoupila do spolku sekce Nixdorf (Mikulášovice).
Každá sekce pracovala na v okolí svého působení hlavně na značení nových cest. Do této doby vyznačil spolek přes 1037 km cest s 2346 ukazately. Tím se Lužické hory a Šluknovský výběžek staly pro turisty zcela zpřístupněné a bezpečné. Dále uvádíme nejdůležitější práce jednotlivých sekcí:
Altehrenberg (Staré Křečany) - zajištění cest na Dymník a Vlčí horu
Blottendorf (Polevsko) - výstavba hospůdky na Wachsteinu a rozvoj tohoto krásného vyhlídkového místa
Daubitz (Doubce) - výstavba útulku na Erichtberge, zpřístupnění romantické skalnaté oblasti před Balzhütte a provádění Majálesů
Georgenthal (Jiřetín) - svou hlavní činnost sekce soustředila na Jedlovou a její rozhlednu. Rovněž podporuje zimní sporty na Jedlové a Tolštejnu
Großmergthal (Mařenice) - spolu se sekcí Zwickau (Cvikov) udržovala Ledovou jeskyni na Suchém vrchu
Hainspach (Lipová) - postavila na Gestenbergu útulnu, postavila cestu z Ludwigsdörfel na nádraží
Khaa (Kyjov) - sekce zpřístupnila skály v Kyjovském údolí a cestu údolím
Kreibitz (Chřibská) - vyznačení několika cest ve svém okolí
Hermsdorf (Heřmanice) - otevření cest na Sokol a na Kamenný vrch
Krombach-Schanzendorf (Krompach-Valy) - postavení chaty na Hvozdu, vybudování okružních cest na Hvozdu, podporuje zimní sporty a letní odpočinkové pobyty
Kunnersdorf (Kunratice) - sekce zpřístupnila Kovářský vrch, nechala vytvořit umělecké reliéfy na Skále smrti
Niedergrund (Dolní Podluží) - sekce se zaměřila především na vybudování cest na Luž a Pěnkavčí vrch a postavila tzv. "Kammwegbrücke"
Nixdorf (Mikulášovice) - postavení nejprve dřevěné a následně kamenné vyhlídkové věže na Tanečnici
Oberlichtenwalde (Horní Světlá) - postavení chaty na Pěnkavčím vrchu, která byla zničena během I. světové války
Oberpreschkau (Horní Prysk) - sekce otevřela obtížný přístup do skalních oblastí kolem Kytlic, Mýnů a Prysku
Röhrsdorf (Svor) - sekce vybudovala plovárnu, zpřístupnila skály na Rousínovském vrchu, starala se o Klíč a vybudovala druhou cestu na vrchol, kterou pojmenovali na počest předsedy spolku "Dr. Hille-Weg"
Rumburg (Rumburk) - sekce postavila spolkový hostinec pod Dymníkem spolu s kamennou rozhlednou na Dymníku
Schluckenau (Šluknov) - postavení "Pirschkenbaude" a vytvoření alpské botanické zahrady
Groß-Schönau (Velký Šenov) - postavení chaty, plovárny a podpora zimních sportů
Schönbüchel (Krásný Buk) - sekce nevystavěla žádné speciální stavby, ale její hlavní činnost bylo budování turistických tras a spolupráce s ostatními sekcemi
Schönlinde (Krásná Lípa) - postavení "Kirnitzschbrücke" u Černé brány, péče o pramen Křinice, budování cest
Warnsdorf (Varnsdorf) - postavení dřevěné vyhlídkové plošiny na Špičáku, stavba restaurace s rozhlednou na Hrádku
Wolfsberg-Gärten (Vlčí hora-Zahrady) - sekce otevřela cesty na Vlčí horu
Zwickau (Cvikov) - sekce vybudovala "Zwickauerhütte" na Klíči, útulnu v Údolí samoty, zpřístupnila Ledou jeskyni
Zeidler (Brtníky) - vystavba útulny u silnice do Šluknova, podpora letních odpočinkových pobytů
Na konci 4. desetiletí tvořil spolek 23 sekcí s počtem 3896 členů.
Po celých 40 let od založení byl předsedou spolku MUDr. Johann Hille. Zemřel 12. června 1925. Již v neděli 13. září 1925 byla k uctění jeho památky v rámci oslav 40. výročí trvání spolku v Kyjovském údolí poblíž soutoku Bílého potoka s Křinicí odhalena na skále 150 kg těžká pamětní deska (krátce po druhé světové válce byla zničena, v roce 2000 obnovena péčí KČT Krásná Lípa).
Přestože hlavní činností spolku bylo organizování turistiky, velmi čilá byla i schůzová činnost často spojovaná s odbornými přednáškami. Spolek také vlastnil rozsáhlou sbírku nerostů, zkamenělin, preparovaných savců, ptáků a hmyzu. Zajímavá byla i jeho sbírka mechů a lišejníků. Členové spolku ve své činnosti užívali moderních pomůcek - krokoměrů, map, výškoměrů, dalekohledů a odborné literatury. Zajímavé je i to, že spolek byl schopen putujícím studentům poskytovat zdarma přístřeší a snídani.
Ve dnech 27.9. - 3.10. 1887 uspořádal spolek velkou přírodovědnou výstavu v sále dnešního hotelu Beseda. Byly zde vystaveny m.j. bohaté dendrogologické sbírky (z místních výskytů), umělá zahrada s fontánou a mnohé zajímavosti, jimiž by se mohla chlubit i renomovaná muzea. Spolek pořádal každoroční slavnosti slunovratu, které se odehrávaly na Kamenné Horce. Každoročně se pořádal ples, jehož výtěžek sloužil k dotování turistických akcí.

Horské spolky

DÖAV - Haida

Deutscher und Österreichischer Alpenverein / Německý a Rakouský alpský spolek

G.-V. f. d. B. S.

Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz / Horský spolek pro České Švýcarsko

D. G.-V. f. d. J. u. I.

Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge / Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory

T.-V. Die Naturfreunde

Touristen Verein Die Naturfreunde - Gau Nordböhmen / Turistická spolek - Přátele přírody - Župa Severní Čechy

------------------------

Knihovna LHS

Historická knihovna

------------------------

Kammweg / Hřebenová cesta

Úvod

------------------------

Historické mapy

Lužické hory 1
Lužické hory 2
Lužické hory 3
Lužické hory 4