Lužické 7stovky 2011

Na běžkách, v zimě, na dvakrát… 29.–30. ledna

BYLO NÁS PĚT
Bylo nás pět nadšenců, kteří vyrazili poslední lednovou sobotu na tradici se stávající přejezd všech více jak sedmisetmetrových vrcholků Lužických hor, kterých je přesně jako prstů na rukách (…většinou, teda).
Cíl byl tedy jasný, způsob taky – běžky – ať už na nohách, v ruce nebo přivázaný na báglu.
Letošní nástup na trasu byl na Křížovym buku, kde by se podmínky daly trefně popsat použitým voskem. K rannímu rozjezdu jsme mazali modrý vosk (- 5° C až - 15° C) a pod nim červený na +2° C až -2° C. Tak jak bylo namazáno, tak taky bylo. K tomu ještě úplně modrá obloha bez stínivců a pod běžkama ideální množství sněhu.
V batozích jsme toho moc neměli, většinou něco teplýho v termosce, něco teplýho na sebe a něco energetickýho do sebe.
Poprvé se odpichujeme v 8:55 a špicky běžek jsou nasměrovány ke Studenci (736 m.nm., 10:05h). Na jeho vrcholek jsme v počáteční euforii vyběhli téměř bez námahy. Odtud se obracíme čelem k východu a lesem kličkujeme mezi stromy zpět na cestu s dlouhým přejezdem na Jedlovou (774 m.n.m., 13:19h). Tady nám už všem kručelo, snídaně v nenávratnu a hospoda narvaná k prasknutí. Takže stojíme, čekáme na místo u stolu, slintáme při pohledu do talířů ostatních hostí, očima pijeme z orosených půllitrů a nakonec se i na nás dostává řada a můžou začít gastronomický orgie….. polívky, bramboráky, svíčkový, palačinky, kofoly, piva, piva se spritem.
Rozjezd po obědě nebyl zas až tak těžký, neboť jsme začali prudkým sjezdem, přejíždíme přes Šébr a už to šlapeme směr Pěnkavčí vrch (792 m.n.m., 16:20h). Tady se pod kopcem dělíme, Tomáš s Pavlem jedou na Hvozd s přesunem domů a my se dál ve třech (Pavla, Láďa, Fany) brodíme sněhem k další vrcholovo-výškový značce, kterou poctivě obkreslujeme a s dětskou radostí se u ní fotíme. Cestu dolu mezi mohutnými buky nám zpestřuje západ slunce. Bez čelovek ještě vylezeme na Weberberg (710 m.n.m., 17:09h) a se tmou v zádech vylézáme na Luž (793 m.n.m., 17:55h). Sobotní plán je tedy splněn. Ubytováváme se na Lužance v Horní Světlý (18:30h), tam neotálíme a po pár minutách zapichujeme prsty do všelijakých chuťovek z jídelního lístku. Díky pozvání na country bál ještě prohazujeme pár slov s novoborskými matadory, lijeme do sebe džus na zavodnění, pivo na chuť a panáka na dobrou noc.
Ráno je opět krásně (8:15h), nepokazí nám ho ani rozbitý vázání, ani trocha kufrování podél česko-německých hranic. Prvním nedělním kopcem je Hvozd (749 m.n.m., 10:37h), je tam živo, provádíme tradiční obřad (něco zakousnout, napít se, obkreslit výškovou kótu, vrcholová fotka) a s běžkama na zádech sbíháme dolu směrem na Krompach. Zbývá nám Bouřný, Velký buk, Klíč a Malý buk. Před prvním z nich se strategicky občerstvujeme a po překvapivě snadném vrcholku Bouřnýho (703 m.n.m., 15:05h) hrabeme jak krtci a ne a ne najít výškovou kótu. Ta je nakonec schovaná pod zlámanýma špičkama dvou smrčků a hromadou zmrzlýho sněhu. Za tenhle výkon se už odměňujeme hltem slivovice. Valíme dál na Velký buk (736 m.n.m., 17:01) a Klíč (759 m.n.m., 18:29), kam nás přišel psychicky podpořit Petr. Po vyfocení, vyhrknutí zážitků v kostce a hltu ohnivý vody sestoupáme dolu a jako tři světlušky se unavený, ale štastný suneme na Malý buk (712 m.n.m., 20:04h), kde naše běžecká pouť končí (20:36).

Bilancování:
19h a 24min. hodin běžkování
2h a 32min. sezení v hospodě
+/- 9h spánku
jedno vázání na odpis
pár modřin z pádů
66,5km
3 unavený, ale spokojený lidi!

Suma sumárum, ….super víkend a už teď se těšíme na příští rok a další opakování.
Fany

Pod Studencem
Pod Studencem, směr na Jedlovou
Pod Jedlovou
Jedlová
Pod Jelení skálou, směr na Pěnkavčí vrch
Jelení skála
Na Pěnkavčím vrchu
Luž
Hvozd
Bouřný
Pod Velkým Bukem
Klíč
Malý Buk

LHS nabídka

Shop

Lužický horský spolek pro vás připravil moderní trička s freestyle motivem Více…